Conor Oberst and The Mystic Valley Band, 10.září 2008, Praha.

Jsou věci, který v životě prostě chci. Chci je stihnout. Vidět naživo Bright Eyes je jedna z těch věcí. A dobrý je, že po středě eště nemusim umírat, protože to žádný Bright Eyes nebyli. Možná je to ale celý takhle lepší, koncert menší, hipsteři doma (no i když…), celý to mělo atmosféru setkání nějaký sekty (nee že bych věděla jaká je atmosféra na setkání sekt), takový hřejivý a milý to bylo. Žádná křeč nebo co.

Takže jak to všechno….?

Nejdřív to nemilé. Na některejch místech byla uplně titěrnym písmem avizovaná předkapela, jacísi (sic??) Sky Larkin, jacísi Britové. Můj (absurdní, i know i know) strach z britskejch kapel stále trvá, takže jsem přišla tak, abych je neviděla, takže pozdě. Jenže předkapela nebyla. Slyšela jsem u vchodu pány pořadatele bavit se o tom, že někdo nedorazil. Takže to asi byli Sky Larkin. Dobře. Hloupý bylo jen to, že po nich zbylo prostě prázdný místo, hodina a půl čekání a nevědění a zírání. A pocení. A one two, one two, one two, SEVEN….

To ale bylo asi tak jediný minus. Pak už se mi líbilo zhruba tak všechno: ) Třeba můj problém s koncertama, že si ho neužiju, když si ho neužívaj ty na pódiu. Nebo jako užiju, ale těší mě když interpret neni uplně zpruzenej. Když třeba řekne nějaký to klišé o tom, jak je Praha kouzelná a tak. No ale teda: tenhle koncert sem si užila i po týhle stránce, myslim že to pány bavilo. I když pak sem na youtube koukala na videa z jinejch měst a tyjo některý ty věci byly skoro jako choreografie, uplně stejný! A to to vypadalo tak spontánně. Hloupé youtube, já to řikám pořád.

Fotky nemám. Teda mám dva zelený fleky a dva červený fleky, který nikdo nepotřebuje vidět. Můj foťák tyhle světelný podmínky prostě asi vážně neumí fotit. Tak sem pak rezignovala a místo boje s technikou jsem se rozhodla si to aspoň fotit pamětí: ) Teda jako užít si to. Vnímat. Mít z toho něco.

Moc se mi líbila ta doprovodná kapela. Nebo teda jako THE MYSTIC MOTHERFUCKIN’ VALLEY BAND samozřejmě. Nee jen tak nějaká doprovodná kapela. To byli takoví sympatický pánové! (We’re TMVB, we play with Conor. So, what do you think of him? We think he’s great…: ) Člověk by z nich vážně nejradši vykoupil hudebniny sbalil batoh a vyrazil na cesty. A pan bubeník (part-time private eye, chichi) byl bubeník z Rilo Kiley! Takže jsem viděla dokonce i čtvrtinu Rilo Kiley, což se cení. Což je o čtvrtinu víc než za celej předchozí život. A mám psát jak sem skoro celou dobu visela na panu baskytaristovi? Asi už ani ne, co.

Setlist byl očekávanej (skoro celá deska, to je jasný žejo) až příjemně překvapivej (BE). Jako hráli First Day Of My Life! Já zrovna z týhle zas tak naměkko nejsem (kdyby hráli třebaa We Are Nowhere tak tam asi klečim), ale stejně to bylo takový….velký, víte. Jinak z desky hráli všechno až na Lenders. Což teda byla na desce moje první láska. A k ostatním z desky musim říct – Souled Out FTW!!! Ta dostala novej rozměr pro mě. A pak hráli nějaký covery a písničky z desek doprovodnejch pánů. To kdybych věděla dopředu tak asi reaguju nějak jako naaaaah…. ale ono to bylo skoro nejlepší. Hlavně cover Everybody’s Talkin’ z Forresta Gumpa. Pak hm…už sem si to i pilně našla a postahovala: Sun Down (Nik Freitas, to je ale vážně dobrá deska!) a Central City (Taylor Hollingsworth).

Pan Oberst byl roztomile opilej. Jako nee tak že by něco kazil, i když občas jsem čekala pád, rozbitou hlavu nebo tak. Ale asi v tom už umí chodit, chichi. Vypadal tak normálně a obyčejně, pořád sem si k němu představovala že to je ten ze kterýho je celej indie svět tak vysranej. Jo a vtipnej byl taky, třeba když věnoval tu First Day Of My Life panu tour managerovi. Uplný pisničky na přání! A ten jakoby-chichi-playback byl taky výbornej. To totiž zpíval pan bubeník Boesel, a pan Oberst seděl na bedýnce a dělal že zpívá on. Ale nezpíval, my to hned prokoukli žejo: )

No a hodil by se setlist. Tenhle sem někde našla… 1. Sausalito 2. Get well cards 3. Danny C 4. Gentleman’s pact 5. Central city 6. Cape Canaveral 7. Eagle on a pole 8. Moab 9. I gotta reason #1 10. I gotta reason #2 11. NYC 12. Souled out 13. Milk thistle 14. Sundown 15. Everybody’s talkin 16. Corina, Corina 17. Lenders 18. Hospital 19. Breezy. A když řikám (překopírovávám…) Lenders, myslim ve skutečnosti First Day Of My Life. Ale jinak to tak mohlo bejt. Pro mě za mě.

A asi jdu přecijen najít nějaký to foto. Jen tak. Pro tu atmosféru.